Před pěti staletími Andreas Veselius otevřel oči světu pohledem do nitra lidského těla jeho první veřejnou pitvou (1543). Do dnešních dnů je Veséliusův pohled (narativ), na to, jak vnímat tělo, v mnoha oblastech vědy nezměněn. Jeho narativem je/bylo, že lidské tělo jako takové je složeno z různých samostatných částí. Při pitvě oddělil od sebe (skalpelem) různé samostatné části těla. Z toho vyplynula zvědavost zjistit, jak každá tato část funguje samostatně.

Takové „disekční vnímání“ lidského těla způsobilo to, že jsme „přes stromy neviděli les“.

Tom Mayers: „Absolutní dominance izolované svalové prezentace jako prvního a posledního slova ve svalové anatomii (spolu s naivním a redukcionistickým přesvědčením, že složitost lidského pohybu a stability lze odvodit sumarizováním působení těchto individuálních svalů) zanechává v současné generaci terapeutů nepravděpodobnou možnost, že by myslela jiným způsobem.“

Disekční vnímání lidského pohybu

Narativ disekčního vnímání byl tak silný, že se ani nepřipouštělo něco jako vzájemné propojení celého těla po celá desetiletí (století ?). Při pitvách byla tenká bezbarvá vazivová blanka tak nudná, že se vnímala pouze jako obalový orgán, který pomáhá svalům po sobě lépe klouzat. Rovněž se velmi těžko dala pozorovat na měřicích zařízeních jako rentgen, elektromyochraf a dalších.

Nedalo se však neopomenout „svaly“, které vypadaly jako bílé pásy nebo plachty. Také nazývané ,,aponeurózy“, jako je např. thoracolumbální fascia/aponeuróza na zádech nebo tensor fascia latae (IT band) na vnější straně stehna popřípadě plantární aponeuróza/fascia ze spodu chodidla a další. Tak se ,,fascia/aponeuróza“ dostala do disekčního narativu. Tak, že má svůj začátek a konec. Já mám však tušení, že tomu tak úplně není.

Skutečný začátek článku o fasciích

K tomu, abychom pochopili fascinující svět fascií, to jaké mají vlastnosti, funkce, jak se chovají při uvolňování (masáži) nebo v pohybu, bychom měl mít představu o tom, „z čeho je fascie stvořena?“

Věř, že i já, když jsem se setkal s tím, co fascii tvoří, jsem byl ztracen jako Jeníček a Mařenka v lese. Co mi však pomohlo najít cestu do bezpečí bylo sledování různých zdrojů, videí, poslech podcastů, přednášek a různé diskuse s jinými odborníky, kteří se o fascie zajímají. Proto se nenech odradit od následujících článků. Vnímám je jako důležité pro to, co všechno bude následovat.

Literatura:

1. Myers, T. W. (2013). Anatomy trains e-book: Myofascial meridians for manual and movement therapists. Elsevier Health Sciences.
2. Schleip, R., & Wilke, J. (2021b). Fascia in sport and movement

instagram: @philipjerry
facebook: Philip Jerry Stráňavský
linkedin: Filip Stráňavský
twitter: JerryslavFilip