Nevím, kde začít. Začnu tedy od začátku.

K tomu abys pochopil, o co nám jde, měl bys pochopit v čem spočívá problém. Problém čeho…? Já si myslím, že všeho. Neexistuje na světě tak dlouhý papír, na kterém by se dokázal udělat seznam všech problémů světa.

My bychom ti však chtěli nabídnout naše konfirmačně zkreslený pohled na to, jaké problémy ve světě vidíme. Celý svět je velký, a proto si vybereme jen malou oblast problémů světa. Chtěli bychom se zaměřit hlavně na lidské bytí a zdravý pohyb.

Jako biomechanici se díváme na lidské – holisticky. To znamená, že člověka vidíme jako jeden celek, který je tvořen mnoha malými částmi, navzájem propojenými do jednoho systému. Toto vzájemné propojení tvoří držení těla/postura.

To, co ti chceme představit je jako náš životní styl, v kooperaci s naším prostředím, tento celek (posturu) narušuje. Jak se jednotlivé části (zdraví, pohyb, hormony, neurotransmitery, svaly, stres, strava atd.) dostávají do nerovnováhy, která pak ovlivňují jiné části, a všechno toto tvoří začarovaný kruh. Tento začarovaný kruh ti chci představit.

1. STRES náš každodenní

Psát o stresu je již obehraná písnička. Určitě víš, odkud přichází, a co způsobuje. V každém případě chceme nechceme dotýká se každého jednoho z nás, kdo žije v digitálním věku. Stres je podle mého skromného názoru velmi široký pojem. Je až fascinující, že v jednom slově může být ukryto tolik různorodých významů. Mě však nyní zajímá hlavně pracovní stres.

Stres přicházející z našeho prostředí ničí naše těla a duše, aniž bychom si toho vůbec všimli. A všimneme si toho, až když je pozdě. Maličkosti jako ranní budík, který je již 6 v pořadí, zazvoní jako šílený aby tě vytrhl z postele. Pak pokračuješ vysokosacharidovou snídaní, jedeš rychlou jízdu do práce/školy, pokračuješ do kanceláře/třídy, kde se hrne na tebe jedna ,,důležitost“ za druhou. Nevíš kam dřív skočit či na mail, na meeting, na power point. Nejlepši na stresovém dortu je, že (s vysokým obsahem umělých sladidel a jiných chemikálí) se tohle všechno odehrává na židli.

Židle

Židle je deformační nástroj naší doby, na kterém sedíme od malička. Sezení není špatné. Pouze přílišné sezení je deformační. Deformuje to posturu/držení těla. Deformuje to způsob, jakým dýcháme, typ chůze, kterým chodíme a náš celkový pohyb, který může být v některých případech velmi bolestivý.

A život v každodenním stresu a na židli není život, který lidskému bytí prospívá. Tvůj život ovlivňuje ještě jedna neviditelná síla, která v kombinaci se stresem ničí naše těla na jejich nejzákladnější úrovni.

2. GRAVITACE = KOMPRESE ?

Co si mám pod tím představit? Představ si, že nosíš celý měsíc 10kg kotouč (gravitaci) na hlavě. Jaké by to bylo po pár hodinách, dnech, týdnech? Luxusní? Nemyslím si. Ok, jasná stehna by nabrala svaly a právě to by byl ten fatalistický problém. Proč? Představ si tělo jako dřevěné kostky (kosti). Když nastavíš jednu kostku na druhou jsi mistr. Tvé tělo stojí a tvůj kotouč je velmi snadné udržet vzpřímený.

Co se však stane, když kostky naskládáš křivě, přičemž některé nakloníš jen trošku a jiné víc? Tvůj vzpřímený kotouč se zrutí jako domeček z karet. Jak bys tomu mohl zabránit?

Fascia/žvýkačka

Mohl by si jednotlivé kostky propojovat mezi sebou natažením žvýkačky (fascia). Žvýkačky (fasce) mají úžasné schopnosti. Mohou propojovat jednotlivé kostky vedle sebe i přes sebe. Budou natažené, napjaté (jako nová prostěradlo na posteli), ale i stažené, vypjaté (jako stará prostěradlo na posteli). Nebo mladé-žvýkavé-vláčné, ale i staré-vysušené-tvrdé.

To znamená, že pokud jsou tvé kostky postaveny pěkně jedna na druhou tvá žvýkačka (fascia) je mladá žvýkavá a natažená napjatá protože odolává gravitaci. Pokud své kostky ponaklánáš budeš muset nechat někde žvýkačku ztvrdnout, aby se ti kostky nezhroutily (kvůli různým úhlům a jiným pre-nastavením, které jsi udělal) pod náporem gravitace. A v těchto místech se tvá žvýkačka stane stará, vysušená, ztvrdlá, stažená a vypjatá. Změní ti to žvýkačku na kompresované (gravitací tištěné) = stresované části.

Celé toto se dá dokořenit sezením. A to tak, že jednotlivé kostky budou mnohem více jinak postaveny než to původně příroda zamýšlela. To znamená, že žvýkačka mezi některými kostkami (bederní kloub) bude ještě kratší kvůli úhlu, což vytvoří ještě více komprese, což vytvoří ještě více stresu na… Mňam. (škola odmalička top!)

A ty aspoň můžeš příště pokračovat v začarovaném kruhu dál se mnou.

Literatura :

1. KOLÁŘ, Pavel. Posilování stresem: cesta k odolnosti. Praha: Euromedia Group. Universum (Euromedia Group). ISBN 9788024274652.
2. MYERS, Thomas W. Anatomy trains: myofascial meridians for manual and movement therapists. 3rd ed. Edinburgh: Elsevier. ISBN 978-0-7020-4654-4.
3. MÜLLER, Divo G. a Karin HERTZER. Trénink fascií: úspěšný recept pro získání napnuté vazivové tkáně. Přeložil Martina COUFALOVÁ. Olomouc: ANAG. ISBN 978-80-7554-180-2.

instagram: @philipjerry
facebook: Philip Jerry Stráňavský
linkedin: Filip Stráňavský
twitter: JerryslavFilip